Průvodce Záhřeb
Záhřeb (Zagreb) je hlavním městem Chorvatska. Leží v severozápadní části země severně od řeky Sáva. Rozkládá se na úpatí pohoří Medvednica na 640 kilometrech čtverečních Záhřeb má přibližně 800 tisíc obyvatel. Toto krásné, historické město je sídlem důležitých státních institucí, mezinárodních firem a mnoha vysokých škol. Sídlí zde vláda, parlament a také arcibiskupství. Záhřeb je velmi důležitou dopravní a železniční spojkou mezi střední Evropou a Jaderským mořem, jenž je každoročně cílem sta tisíců turistů.
Ubytování v Záhřebu
V hlavním chorvatském městě a cíli několika tisíců turistů ročně, Záhřebu, bychom Vám rádi nabídli pestrou škálu ubytování. Na základě Vašich požadavků Vám můžeme zprostředkovat ubytování v podobě krásných a prestižních hotelů, dále apartmány, penziony či hostely. Ze známých světových hotelových řetězců nabízíme v Záhřebu například hotely Sheraton, Best Western, International. Tyto hotely se nacházejí především v samotném centru města v blízkosti hlavního vlakového nádraží nebo muzea Mimara. Oblíbeným ubytováním je také to situované u náměstí Bana Jelačića či krásného parku Zrinjevac ležícího v centru města. Mezi to nejoblíbenější ubytování mezi našimi klienty patří například Hotel Dubrovnik, Hotel Central a Hotel Jagerhorn. Nejpestřejší nabídku tvoří apartmány, které jsou rozmístěny hustě po celém městě. Pro malé skupiny či individuální klienty můžeme nabídnout apartmánová studia, pro rodiny s dětmi jsou k dispozici rodinné apartmány. Větší skupiny pak jistě uvítají nabídku více ložnicových apartmánů. Některé apartmány nabízejí svým hostům možnost stravování v podobě snídaní. Pro klienty, kteří se straní velkým a neosobním hotelům, můžeme nabídnout řadu pěkných menších hotelů či penzionů.
Historie Záhřebu
Historie města Záhřeb se datuje až ke středověku, kdy jeho historické jádro vznikalo na dvou pahorcích – Gradec a Kaptol. První dochovaná zmínka o městě Záhřeb pochází z roku 1094, kdy zde maďarský král Ladislaus založil již zmíněný Kaptol, na němž nechal vystavět biskupství. Tato neogotická katedrála je dodnes hlavním symbolem města, kolem níž jsou vystavěny renesanční hradby. Záhřeb se od 11. století vyvíjel kulturně, hospodářsky, ale také duchovně a stal se tak střediskem této části Evropy. Ve 13. století prchá před nájezdy Tatarů do Záhřebu maďarský král Béla IV., kterému je zde poskytnut bezpečný úkryt. Jako vděk povyšuje Béla IV. roku 1242 tehdejší Gradec na královské město. Jméno Záhřeb byl dán městu až v 16. století. Do té doby bylo město rozděleno na dvě části – Gradec jakožto politické a Kaptol jakožto církevní centrum. Až roku 1850 byly tři městské části – Gradec, Kaptol a Dolní město (Donji Grad) spojeny v jedno a to za vlády bána Jelačiće. V 17. a 18. století zasáhlo Záhřeb několik požárů, ale také životy beroucí mory. V 19. a 20. století se ve městě začala ve velkém stavět divadla, muzea, výstavní síně a jiné kulturní a věděcké instituce. Po první světové válce a rozpadu Rakouska-Uherska se v Záhřebu konal sněm jihoslovanských národů, kde se rozhodlo o vytvoření nového státu, Království SHS. Od roku 1991 se stal Záhřeb opět hlavním městem Chorvatska.
Doprava do Záhřebu a po Záhřebu
Záhřeb je z Prahy po silnici vzdálen 700 km. Letecká vzdálenost činí 489 km. 17 km jihovýchodně od Záhřebu se nachází mezinárodní letiště Zagreb International Airport. Hlavními aerolinkami jsou Croatia Airlines, které jsou členy Star Alliance a provozují lety do destinací jako Amsterdam, Barcelona, Brusel, Kodaň, Frankfurt, Londýn, Moskva, Madrid nebo Tel Aviv. Letiště spolupracuje s mnoha dalšími leteckými společnostmi. Jsou to např. British Airways, Lufthansa, Czech Airlines, TAP Portugal nebo Aeroflot. Sousedními nejbližšími letišti Záhřebu jsou v Rijece, Grazu, Klagenfurtu a Terstu. Mezi letištěm v Záhřebu a centrem města jezdí pravidelné autobusové spoje. Ten hlavní je z letištní stanice Zračna luka na hlavní autobusové nádraží (Autobusni kolodvor). Další variantou, jak se přepravit z letiště do města, jsou taxi vozy, anebo zapůjčení automobilu přímo na letišti. V Záhřebu se nachází také vlakové nádraží (Glavni kolodvor), které je hlavním železničním uzlem ve spojení s mnoha významnými městy. Uvést můžeme Vídeň, Budapešť, Curych, Mnichov, Salcburk nebo Bělehrad. K dopravě po městě slouží autobusy, tramvaje a vlaky. Pokud se do Záhřebu vydáte na více denní návštěvu s tím, že budete využívat městskou hromadnou dopravu, můžete si zakoupit takzvanou Zagreb Card, která mimo jiné nabízí slevy do muzeí, restaurací či obchodů.
Památky, zajímavosti a aktivity v Záhřebu
Záhřeb nabízí svým návštěvníkům mnoho převážně kulturního vyžití. Je zde spousta krásných míst a památek, které byste při návštěvě města neměli vynechat. Nachází se zde dvacet divadel, více než šedesát muzeí, dále galerie nebo také několik multikin. Na Roosveltově náměstí se nachází jedno z nejznámějších muzeí, Mimara, kde je v expozici vystaveno přes 1500 předmětů z doby do 20. století. Dále za návštěvu stojí Strossmayerova galerie, kterou najdete na náměstí Zrinského. Tamější expozice nabízí sbírku známých evropských malířů. K dalším památkám města patří Věž Lotrščak pocházející ze 13. století, dále pak Bánský Dvůr, dnešní sídlo chorvatské vlády, Kamenná brána, Arcibiskupský palác nebo Katedrála Nanebevzetí Panny Marie z 12. století. Milovníci rostlin pak mohou navštívit místní botanickou zahradu s téměř 10 tisíci druhy rostlin. Město Záhřeb disponuje také několika krásnými parky, které slouží především k odpočinku. Např. parky Maksimir a Ribnjak.
Sport v Záhřebu
Záhřeb je základnou tří velkých prvoligových fotbalových klubů - Dinamo Záhřeb, Lokomotiva Záhřeb a NK Záhřeb. Hlavním a zároveň největším stadionem je Maksimir s kapacitou přes 35 tisíc osob. Dalším sportovním centrem je Šalata, kde se odehrávají například významná tenisová utkání. V roce 2008 byla dostavěna Arena Zagreb, která disponuje několika tenisovými hřišti, plaveckým bazénem, dále hřišti na basketbal, volejbal, pozemní hokej nebo házenou.
Slavné osobnosti Záhřebu
K významným osobnostem, které se zapsaly do dějin či současnosti města patří například spisovatelé Vladimir Nazor a Eugen Kumičíć, politik Ivica Račan, či velká sportovní jména jako lyžařky Janica Kostelić a Ivica Kostelić, tenistka Ajla Tomljanović nebo fotbalista Mirko Kokotović.